Vedra, dehydratace, úpal a úžeh: jak je poznat a co dělat

Vysoké letní teploty nejsou jen nepříjemné. Mohou vést k dehydrataci, vyčerpání z horka, úžehu nebo úpalu a zhoršit zdravotní stav zejména seniorů, chronicky nemocných a lidí užívajících některé léky.

Mezi první příznaky dehydratace patří žízeň, sucho v ústech, únava, bolest hlavy, závratě, slabost nebo tmavší moč. Varovným signálem může být také zvracení, výrazná ospalost, zmatenost nebo zrychlený tep.

Úžeh a úpal nejsou totéž

Úžeh vzniká zpravidla po delším pobytu na přímém slunci, zejména pokud je hlava a šíje nechráněná. Projevuje se bolestí hlavy, nevolností, závratěmi, zvracením nebo zvýšenou teplotou. Potíže se mohou objevit i několik hodin po pobytu na slunci.

Úpal je závažnější přehřátí celého organismu a nemusí vzniknout pouze na slunci. Může k němu dojít například v přehřáté místnosti, autě nebo při větší fyzické námaze v horku. Typická je výrazná slabost, vysoká tělesná teplota, zmatenost, poruchy koordinace nebo vědomí.

Co dělat při přehřátí

Postiženého přesuňte do stínu nebo chladnější místnosti, uvolněte těsné a zbytečné oblečení a začněte ho postupně ochlazovat. Pomoci mohou vlhké ručníky, chladné obklady nebo sprcha vlažnou až chladnější vodou.

Pokud je člověk při vědomí a může bezpečně polykat, nabídněte mu vodu nebo rehydratační nápoj po menších dávkách.

Při zmatenosti, poruše vědomí, kolapsu, velmi vysoké tělesné teplotě nebo rychlém zhoršování stavu je nutné neprodleně vyhledat zdravotnickou pomoc.

Jak zvládnout horké dny

V průběhu dne pravidelně pijte a nečekejte až na silný pocit žízně. V horku omezte alkohol, větší fyzickou námahu a dlouhý pobyt na přímém slunci, zejména během nejteplejší části dne.

Pomáhá lehké a vzdušné oblečení, pokrývka hlavy, pobyt ve stínu a ochlazování organismu.

Zvýšenou pozornost by měli pitnému režimu věnovat především senioři, lidé s vysokým krevním tlakem, onemocněním srdce nebo ledvin a pacienti užívající některé léky. Léky si však během veder sami nevysazujte ani neměňte jejich dávkování bez konzultace s lékařem.

Nezapomínejte na SPF

Při pobytu venku chráníme nejen organismus před přehřátím, ale také kůži před UV zářením. Vhodné je používat širokospektrální opalovací přípravek s ochranou proti UVA i UVB, ideálně SPF 30 nebo vyšší.

Krém nanášejte v dostatečném množství a během dne aplikaci opakujte, zejména po koupání, výrazném pocení nebo osušení ručníkem.

Samotný opalovací krém však nestačí. Důležitá je také pokrývka hlavy, lehké oblečení, stín a omezení pobytu na prudkém poledním slunci.

Pozor na příliš studenou klimatizaci

Klimatizace může během veder výrazně zpříjemnit prostředí a pomoci zabránit přehřátí. Není ale nutné ochlazovat místnost na velmi nízkou teplotu.

Vyhněte se dlouhodobému pobytu přímo v proudu studeného vzduchu a příliš prudkým přechodům mezi rozpáleným venkovním prostředím a velmi chladnou místností. Příjemnější je pozvolné a rozumné ochlazení prostoru.

Kdy vyhledat lékaře

Zdravotní pomoc vyhledejte zejména při opakovaném zvracení, výrazné slabosti, zmatenosti, poruše vědomí, kolapsu, velmi vysoké tělesné teplotě nebo rychlém zhoršování zdravotního stavu.

Praktický lékař vám může poradit také v případě, že si nejste jistí vhodným pitným režimem během veder, užíváte pravidelně léky nebo máte chronické onemocnění.